MAPA PRO NAVIGACI   TRASA

[úvod] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]


14. DEN, 3. 3. 2001, SOBOTA - WILSONS PROMONTORY

Dneska nás Mirka vyhnala už v 7:30 ze stanu, nasnídali jsme se a přes Foster jedeme do Wilsons Promontory. Vstupné do národního parku je 3 dolary pro každého. Wilsons Prom, jak se mu také říká, je nejjižnější pevninská část Austrálie, která je pochopitelně nejblíže k Tasmánii a se kterou byla v minulosti spojena. Proto i ráz krajiny je v tomto národním parku Tasmánii nejbližší. Dojíždíme na parkoviště u Lilly Pilly Gully Boardwalk, 5,1 kilometru dlouhé stezky vedoucí lesem eukalyptů a deštným pralesem. V reklamních materiálech tady slibovali koaly, ale máme smůlu, a i když si můžeme hlavy vykroutit, koaly nevidíme. Po procházce jedeme dál, chceme vyjet do Telegraph Saddle, ale je tam závora, tak jedeme až do Tidal River. To je letovisko na konci silnice a výchozí a registrační místo pro výlety po celé Wilsons Prom. Zjišťujeme, že na Telegraph Saddle odsud jezdí kyvadlově autobus. Mirce se nahoru nechce, jde se válet a slunit k moři.

My s Pavlem však vyrážíme, abychom zdolali horu Mt. Oberon. Za 10 minut jsme minibusem v sedle. Už je nám taky jasné, proč byla dole závora - na horním parkovišti jsou všechna místa zaplněna parkujícími auty a tak nikoho už nahoru nepouští. Telegraph Saddle je totiž jedním z výchozích míst pro výlety po jižní části národního parku. Vystupujeme, dále už musíme po svých. Mt. Oberon Summit Walk, tak se jmenuje trasa na kterou vyrážíme, měří 3,2 km a vede serpentinami stále prudce do kopce. Jak jinak. Když dojdeme k retranslační stanici, čeká nás už jenom posledních pár desítek metrů na 558 m.n.m. vysoký vrchol. A stálo to za to. Z vrcholu je nádherný pohled na celou jižní část poloostrova Wilsons Promontory. Zároveň se při pohledu do mapy ujišťujeme, že jsme na nejjižnějším místě, kterého na naší cestě po Austrálii dosáhneme.Když jsme se dostatečně pokochali výhledem a udělali opět nezbytné fotky, slezli jsme zpátky do sedla a minibusem odjeli zpět do Tidal River.

Vyšlo nám to akorát, Mirka zrovna přichází od mořské pláže. Vypráví nám, jak si v klidu leží i se svými věcmi na pláži a najednou ji zalila voda z vlny, která se drze vylila až tak vysoko. Docela dobrý překvápko. Po krátké očistě dáváme gáblík v místním občerstvení, píšeme pohledy a pak se venku fotíme s papouškama. Fotky vděčné pro Evropu, jak nám už v Sydney říkal Honza M. Pavel zase zaperlil, když točil Mirku a do kamery oznámil: "Mirka s klokanama". Pak už nasedáme do auta a jedeme zpátky směrem na Phillip Island. Přes Yanakie, Fish Creek, Tarwin Middle a Tarwin Lower jedeme, respektive hledáme nocleh. Bohužel jsou všude kolem oplocené pastviny až k silnici, tak nemáme šanci. Takže končíme opět v kempu, ve Venus Bay - 23 dolarů za všechny. Večer už klasika, večeře, deníky a spát.

Ž 200 km      € já